Jak k mrtvým, tak k živým

1. 03. 2016 10:28:46
Předem se omlouvám, že jsem si od Miroslava Hudce (Právo 26. února 2016) vypůjčila titulek jeho příspěvku. Zdá se mi velice přiléhavý.

Reaguje jím na slova ředitele Památníku Lidice Milouše Červencla, zveřejněná v Právu o dva dny dříve (Lidice. Hrozí jim ztráta úcty?) Ten se zamýšlí nad tím, jak by se lidé na zdejším rozlehlém pietním území měli chovat.

Je zarážející, že zde například létají drony, volně pobíhají psi, znečišťující areál a dokonce se najdou jednotlivci, kteří se tu opalují. (!)

Otázka tedy stojí: všechno zakázat a chodit po tomto a dalších podobných místech po špičkách nebo i tuto část obce více vtáhnout do společenského život? Pokud ano, jak, aby nebyla pošpiněna památka povražděných i přeživších?

Lidice musí žít – pod tímto heslem se především v zahraničí zvedla vlna solidarity. Díky ní se zrodily nové Lidice a nový život. Jaký by měl být? Není snadné najít správnou odpověď. Možná by se více rozproudil, kdyby se více „žilo“ také tam, kde kdysi stávaly staré Lidice.

Dovolím si malé odbočení. Nehodlám srovnávat dvě zcela odlišná místa, nicméně příspěvky obou zmíněných autorů mne k drobnému odklonu nutí. Každý rok 1. ledna se účastním tradičního novoročního výšlapu na Říp. Potkávám živáčky z blízkého okolí i přespolní, všech věkových kategorií obou pohlaví, provázených pejsky (na vodítku a často i s náhubky) od malých ras až po ty velké.

Všichni se zdraví, družně si povídají, přejí si jen to nejlepší, společně zpívají „hašlerky“. Vládne tu opravdu přátelská atmosféra. Po zbytek roku se však ptám, kam se všichni ti laskaví a slušní poděli?! Narážím na ně jen výjimečně.

Hora Říp sice není pietním územím, nicméně pro náš národ má nádech jisté posvátnosti. Proto se také o ní zmiňuji.

Před Vánoci jsem naslouchala jednomu moudrému muži - teologovi, filozofovi a psychologovi v jedné osobě. Mluvil mi z duše, když prohlásil, že bychom se jako společnost i jako jednotlivci měli vrátit ke starým osvědčeným hodnotám a především k té nejzákladnější – ke SLUŠNOSTI. Slova jako dobrý den, prosím a děkuji, by měla být každodenním nepsaným pravidlem.

Onen muž vyprávěl, že do jeho ordinace přicházejí pacienti stěžující si na řadu neduhů. Mnohdy vejdou, aniž by pozdravili, dodal s poznámkou, že se jich táže, jak chtějí řešit to, co je trápí, když se nedokážou slušně chovat ani ke svému nejbližšímu okolí!

Lidem asi opravdu chybí cit pro to, co je a co není na určitých místech vhodné. Chybí úcta k druhým a logicky i ke všemu ostatnímu, tedy také k vlastní historii. Chyba je zjevně už v rodinách, svůj díl viny nesou také pedagogové. Jestliže děti od malička nepovedeme ke slušnosti, sotva ji od nich můžeme čekat, až vyrostou. Jak zasejeme, tak sklidíme!

Podstatou slušnosti, chcete-li kultivovanosti, jsou především ohled a úcta, které vzdáváme bližním v očekávání, že podobně, jako se k nim chováme my, se oni budou chovat k nám. K tomu rovněž patří jistá dávka pokory v tom dobrém slova smyslu.

Přečetla jsem si desatero, tedy návštěvní řád platný pro Památník Lidice (i pro NKP Ležáky). Nemyslím, že by někoho zásadním způsobem omezoval. V podstatě stačí elementární vůle dodržet stanovená pravidla. Prostě ctít, co je v něm uvedeno. To by měl být příspěvek každého, kdo sem zavítá, k naplnění hesla Lidice budou žít.

Jana Vrzalová
autorka je předsedkyní Klubu autorů literatury faktu

Autor: Památník Lidice | úterý 1.3.2016 10:28 | karma článku: 9.98 | přečteno: 322x

Další články blogera

Památník Lidice

Varující symbol miliónů zavražděných dětí v nesmyslných válkách lidstva

"Postůjte lidé a slyšte poselství dětí zavražděných válkou A pospěšte říci ostatním, že všechno visí na pavoučím vlákně. Vím to! Ale neumím dělat nic jiného než sochy dětí – jak nejlépe umím...“ Z básně Marie Uchytilové (1987)

17.1.2024 v 14:10 | Karma článku: 15.66 | Přečteno: 302 | Diskuse

Památník Lidice

Mezinárodní dětská výtvarná výstava v sídle UNESCO v Paříži

Mezinárodní dětská výtvarná výstava Lidice slaví v letošním roce půlstoletí své existence. Už od svého vzniku je poselstvím MDVV připomínka dětských obětí lidického masakru, stejně jako dalších dětí,...

21.11.2022 v 12:08 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 99 | Diskuse

Památník Lidice

Růženka nikdy nepřestala věřit

Ve starých Lidicích bydlelo ve sto staveních na pět set obyvatel. Byl tu kostel sv. Martina, který se nacházel na mírné vyvýšenině a dominoval tak celé obci. Vedle kostela stávala škola, do které chodívalo sto dětí nejen z Lidic..

12.8.2022 v 10:40 | Karma článku: 18.40 | Přečteno: 623 | Diskuse

Památník Lidice

Vzdělávání v paměťové instituci může být zábavné

Už jste také přišli na to, že vzdělávání sebe i druhých nemusí být nuda pramenící z monotónního výkladu přednášejícího, při kterém máte tendenci usínat? My ano.

22.7.2021 v 8:30 | Karma článku: 5.79 | Přečteno: 345 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Ladislav Jakl

Dělají z nás ženy! Nebo jen hlupáky?

Jsme všichni obětmi tajemného spikleneckého experimentu, kdy pomocí přísad do potravin globální vládci nadělají z chlapů zženštilé hermafrodity, neschopné plodit děti?

28.3.2024 v 18:55 | Karma článku: 23.03 | Přečteno: 366 | Diskuse

Milan Šupa

Čerpejme sílu ke vzestupu z prožití reality Ducha

Myslím, tedy jsem! Tato slova jsou lež! Jsou omylem! Kdo je akceptuje, sází na falešnou kartu a promrhává svůj život. Ztotožňování vlastní jsoucnosti s rozumem a myslí je tou největší tragédií, která nás může postihnout.

28.3.2024 v 16:13 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 44 | Diskuse

Jiří Herblich

Slovo, které radí člověku je Božské tím, že chápe princip Božství

Kdo najde slovo své jako Božské tím, že uvěří. Ten najde slovo společné jako svoje a bude to slovo Boha v člověku.

28.3.2024 v 6:28 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 24 | Diskuse

Yngvar Brenna

Jakou chcete budovat společnost aneb pryč s Velikonocemi

Skutečně je to něco, za co máte utrácet peníze i čas a úsilí, abyste ty dopady potírali, či alespoň pokoušeli, byť zcela marně, zmírnit? Přece jde o to, jakou chcete budovat společnost.

28.3.2024 v 1:56 | Karma článku: 15.14 | Přečteno: 293 |

Jan Andrle

Nový oblek

Jak slíbil, tak udělal. Sliby se mají plnit, že. A já to stihnu nejen do vánoc, ale dokonce do velikonoc. Tady to je, přátelé blogeřníci.

27.3.2024 v 22:17 | Karma článku: 19.77 | Přečteno: 513 | Diskuse
Počet článků 79 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 615

Státní příspěvková organizace Památník Lidice pečuje o trvalou vzpomínku na obec Lidice, vyhlazenou 10. června 1942 německými nacisty. Památník Lidice má rovněž na starost péči o NKP Pietní území Ležáky.
http://www.lidice-memorial.cz
http://www.facebook.com/Lidice.pamatnik, #lidicememorial 

Speciál blog s podporou Blog iDNES.cz

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...

Stále víc hráčů dobrovolně opouští Survivor. Je znamením doby zhýčkanost?

Letošní ročník reality show Survivor je zatím nejkritizovanějším v celé historii soutěže. Může za to fakt, že už...