Sedmdesáté čtvrté výročí lidické tragédie
První písemné zmínky o obci Lidice se objevují ve Zbraslavské kronice a váží se k letům 1300 a 1309. Již v této době byla vesnice významným místem pro okolí, nacházela se v blízkosti Prahy, většinu obyvatel tvořili sedláci a vzkvétal zde obchod.
S nástupem průmyslové revoluce se proměnila profesní skladba obce a většina mužů odsud mířila do hutí a dolů na Kladně a ve Vinařicích. Stával zde kostel svatého Martina, díky kterému ves v průběhu let získala přízvisko kostelní. Zároveň Lidice hrály podstatnou roli v oblasti vzdělávání. Lidická škola, o které se kroniky poprvé zmiňují kolem roku 1713, stávala v obci až do roku 1942, a představovala respektovanou vzdělávací instituci.
V průběhu historie byly Lidice třikrát vypáleny. Poprvé za husitských válek v 15. století, podruhé za třicetileté války o dvě století později. Po obou katastrofách došlo k obnovení obce v původním místě. V době nacistické okupace Československa, konkrétně v červnu 1942, přišla likvidace poslední, osudná.
Obec Lidice se během druhé světové války stala symbolem nevinných válečných obětí. Nacistická represe vůči jejím obyvatelům hnaná krvelačnou mstou za atentát na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha měla za následek tři sta čtyřicet mrtvých. Nikdo z nich nenesl na atentátu žádný podíl.
Parašutistický výsadek Anthropoid tvořený Josefem Gabčíkem a Janem Kubišem vysazený na území protektorátu Čechy a Morava v noci z 28. na 29. prosince 1941 měl za úkol jediné - provést atentát na Reinharda Heydricha. Ten uskutečnili 27. května 1942. Heydrich sice nebyl na místě mrtvý, svým zraněním však 4. června 1942 v pražské nemocnici Na Bulovce podlehl.
Počáteční šok, který na krátkou chvíli ochromil nacistické vedení v Berlíně, vyústil ve vražednou zuřivost. Adolf Hitler nemohl připustit byť jen drobné pochybnosti o moci a síle Velkoněmecké říše, a rozhodl se ji krutě demonstrovat. V den Heydrichova pohřbu, 9. června 1942, vydal do Prahy prostřednictvím Karla Hermanna Franka příkaz, který se stal pro válkou zkoušené obyvatele Lidic osudným - pod vedením Horsta Böhmeho provést následující represivní opatření:
1. všechny dospělé muže zastřelit
2. všechny ženy převézt do koncentračního tábora
3. děti, které je možno poněmčit, shromáždit a dát do rodin SS v říši, zbytek vychovat jinak
4. obec úplně vypálit a srovnat se zemí.
Skutečnost ještě předčila nejčernější představy o nelidském zásahu nacistů do osudů nevinných lidí. 10. června 1942 popravili na zahradě Horákova statku v Lidicích všechny muže a chlapce starší patnácti let, kteří byli k 9. červnu 1942 policejně hlášeni a přítomni v Lidicích. Nejmladší zastřelený chlapec se věku patnácti let ani nedožil. Všech sto sedmdesát tři zavražděných pohřbili v následujících dnech vězni z koncentračního tábora Terezín ve společném hrobě nedaleko ruiny Horákova statku.
Ženy, aniž by tušily, že jejich otcové, manželé a synové jsou mrtví, byly odtrženy od svých dětí a transportovány do koncentračních táborů jako politické vězenkyně bez naděje na návrat. Zde prožily do konce války tři roky hrůz, po kterých je čekal pochod smrti zpět do poničené vlasti. Z dvou set tří lidických žen se po válce vrátilo pouhých sto čtyřicet tři. Smutný osud bohužel neminul ani lidické děti, osud o to tragičtější, že byl po dlouhou dobu dezinterpretován. Ačkoli se v některé odborné literatuře ještě v devadesátých letech objevovala informace, že lidické děti byly poslány na převýchovu do německých rodin, ve skutečnosti se jich na germanizaci ze sto pěti dostalo jen devět. Dvaaosmdesát dětí z Lidic bylo zavražděno během července 1942 v plynových vozech ve vyhlazovacím táboře v Chelmnu, dalších šest dětí zemřelo jinak. Po válce se jich zpět do Československa vrátilo jen sedmnáct.
Dvacet šest obyvatel obce nepřítomných 10. června 1942 v Lidicích, bylo popravčí četou dodatečně zastřeleno dne 16 června 1942 na střelnici v Praze Kobylisích.
Všechny domy a stavení na území obce Lidice včetně kostela a školy byly vypáleny a zničeny, veškeré sochy, památníky, dokonce i hřbitovy zničeny, majetek lidických občanů spálen nebo vyhozen, rybník zasypán, koryto potoka odkloněno, provedeny terénní úpravy, vše za jediným účelem – pomsta provedená tak důkladně a viditelně, aby byl zděšen celý svět.
Násilný zásah nacistů tvrdě odsoudila řada států (Velká Británie, Mexiko, Chile, USA, Francie, etc.), mezi občany protektorátu vyvolal všeobecný odpor a větší motivaci k angažování se v odboji. Na podporu Lidic vznikala různá hnutí a sbírky, municipality přejmenovávaly své územní obvody na Lidice, lidé pojmenovávali své dcery Lidice.
Zejména občané Velké Británie se přes v Anglii žijící československé Židy prostřednictvím poslance dr. Barnetta Strosse, zakladatele hnutí Lidice shall live!, zasloužili o položení základního kamene nových Lidic v roce 1947.
Výstavba nové obce, která leží několik stovek metrů od původních Lidic, skončila v roce 1957. Téměř všichni původní obyvatelé, kteří se po válce vrátili, dostali jako odškodnění od státu jeden z rodinných domků. O dva roky dříve, v roce 1955 byl zároveň poprvé slavnostně zpřístupněn Růžový sad míru a přátelství.
Teror, který zachvátil Lidice, představuje absolutní nerespektování základních lidských práv. Přestože je osud této obce jedinečný, v historii českého národa existují desítky, ve světové historii stovky podobně postižených míst, jejichž zkáza tvrdě poznamenala práva milionů lidí.
Právě tuto skutečnost je nezbytné si neustále připomínat. Lidice se staly symbolem tragicky zasažených míst a mají za úkol, ať už budou zřízeny v jakékoli právní formě, nést jejich historickou paměť a uchovávat ji pro další generace, neboť je to jeden z mála způsobů, jak ukázat, že svoboda jednotlivce není samozřejmostí, ale velmi křehkou těžce vydobytou výhodou.
Oficiální pietní akt k 74. výročí vyhlazení obce Lidice se uskuteční 11. června 2016 od 10 hodin u společného hrobu zavražděných lidických mužů. Více informací naleznete zde.
Jana Chourová Plachá
autorka pracuje v Památníku Lidice
zdroj: STEHLÍK, E. Lidice. Příběh české vsi. 1. vydání. Praha: Nakladatelství V Ráji, 2004. 135 s., ISBN 80-86758-13-3
Památník Lidice
Příběh „Strýce Rudiho“ a jeho dar Lidicím
Rozhodnutí Gerharda Richtera darovat Lidicím svůj obraz „Onkel Rudi/Strýc Rudi“ (1965) je hluboce symbolické a dojemné. Lidice jsou místem jednoho z nejstrašnějších nacistických masakrů na našem území.
Památník Lidice
Varující symbol miliónů zavražděných dětí v nesmyslných válkách lidstva
"Postůjte lidé a slyšte poselství dětí zavražděných válkou A pospěšte říci ostatním, že všechno visí na pavoučím vlákně. Vím to! Ale neumím dělat nic jiného než sochy dětí – jak nejlépe umím...“ Z básně Marie Uchytilové (1987)
Památník Lidice
Mezinárodní dětská výtvarná výstava v sídle UNESCO v Paříži
Mezinárodní dětská výtvarná výstava Lidice slaví v letošním roce půlstoletí své existence. Už od svého vzniku je poselstvím MDVV připomínka dětských obětí lidického masakru, stejně jako dalších dětí,...
Památník Lidice
Růženka nikdy nepřestala věřit
Ve starých Lidicích bydlelo ve sto staveních na pět set obyvatel. Byl tu kostel sv. Martina, který se nacházel na mírné vyvýšenině a dominoval tak celé obci. Vedle kostela stávala škola, do které chodívalo sto dětí nejen z Lidic..
Památník Lidice
Vzdělávání v paměťové instituci může být zábavné
Už jste také přišli na to, že vzdělávání sebe i druhých nemusí být nuda pramenící z monotónního výkladu přednášejícího, při kterém máte tendenci usínat? My ano.
Památník Lidice
Nejen COVID-19 postihl minulý rok Památník Ležáky
Zahájení hlavní návštěvnické sezóny 2020 v Památníku Ležáky bylo plánováno na 27. března. V loňském roce však změnilo životy všech lidí a tím pádem drtivou většinu běžných aktivit virové onemocnění COVID-19.
Památník Lidice
Hin – und zurück, mein Freiwilligendienst in Lidice
Mein Name lautet Florin Maletz und seit September arbeite ich als Freiwilliger der Aktion Sühnezeichen Friedensdienste (ASF) für die Gedenkstätte Lidice.
Památník Lidice
Památník Lidice v „době koronavirové“
Vážení čtenáři, je pro mě velkou ctí, že mohu napsat tento příspěvek na blog Památníku Lidice. Přiznám se však, že by mne nikdy nenapadlo, že bude vznikat v takto složité době.
Památník Lidice
Při přebírání pamětní medaile Památníku Lidice mi poprvé selhal hlas, říká Jiří Vaníček
Jiří Vaníček, dlouholetý žurnalista a moderátor, jenž dle svých slov tak trochu "patří" do Lidic. Dozvíte se mnohé o atmosféře při moderování lidických a ležáckých večerů se známými, významnými osobnostmi. Přeji příjemné čtení!
Památník Lidice
Rozhovor s vnučkou hrdiny Karla Kněze, který se obětoval a zachránil tak životy
Tento rozhovor proběhl s paní Alenou Mergl Kučerovou, vnučkou Karla Kněze, vrchního strážmistra, velitele četnické stanice ve Vrbatově Kostelci s přímou vazbou na parašutisty, kteří odstranili Reinharda Heydricha.
Památník Lidice
Dobrovolnictví v Památníku Lidice
Sochorová válcovna pomáhala opět v Památníku Lidice. Tento závod, který je dnes již nedílnou součástí Třineckých železáren, se svou činností nepohybuje pouze v hutnictví jako takovém, leč i v dobrovolnictví.
Památník Lidice
Sdílíme motiv, proč se skrze děti připomínají lidické události, říká ředitel SCHP Souček.
Jedna z nejslavnějších dětských výtvarných výstav na světě je k vidění v Lidické galerii do 24. 11. Ředitel SCHP ČR Ivan Souček se rozhodl vybraná díla expandovat dále - do Senátu ČR, ministerských budov či Evropského parlamentu.
Památník Lidice
Také němečtí teenageři zachovávají vzpomínku na lidickou tragédii
Do Památníku Lidice každoročně dorazí jeden dobrovolník, většinou čerstvý maturant, ze Spolkové republiky Německo, aby zde pracoval přibližně rok. Přesně tak učinil v roce 2018 Jannik Oestmann.
Památník Lidice
Mé druhé setkání s Lidickou Madonou za hranicemi naší vlasti
Německé město Aachen, (česky Cáchy), leží přibližně 70 km západně od Kolína nad Rýnem, v místě, kde se setkávají hranice Německa, Belgie a Holandska. Traduje se, že z jedné nejmenované místní restaurace můžete...
Památník Lidice
Zajati na hradě Lidice
Lidice byly ve středověku nevelkou zemědělskou vsí v údolí lidického potoka zhruba 20 km severozápadně od Prahy.
Památník Lidice
Putování do Říma s Lidickou Madonou
Když mne v únoru tohoto roku oslovila má přítelkyně z dětství Dr. Helena Raifová, zda-li bych se nechtěla přidat k malé skupině poutníků z Kladna Rozdělova, kteří se chystají doprovodit spolu s ostatními českými poutníky...
Památník Lidice
Báseň zkomponovaná u příležitosti 75. výročí vypálení Lidic
Paní Jarmila Pacholíková složila u příležitosti 75. výročí vyhlazení obce Lidice dojemnou báseň, o kterou se s Vámi chceme podělit.
Památník Lidice
Amabilky na přehlídce pěveckých sborů v Lidicích
10. červen. Troufám si tvrdit, že spousta lidí ani neví, čím je toto datum důležité a proč si ho připomínáme. Letos uběhlo přesně 75 let od spáchání atentátu na říšského protektora Reinharda Heydricha.
Památník Lidice
Lidice si připomenou 75. výročí vyhlazení obce
Letos uplyne 75 let od vypálení obce Lidice. K významnému výročí bude jako každoročně uspořádána pietní vzpomínka k uctění obětí tragédie.
Památník Lidice
Báseň pro Lidice
Prostřednictvím facebooku byla Památníku Lidice doručena tato dojemná báseň, o kterou bychom se rádi podělili. O to více, že se blíží 75. výročí vyhlazení této středočeské obce.
předchozí | 1 2 3 4 | další |
- Počet článků 80
- Celková karma 4,41
- Průměrná čtenost 609x
http://www.lidice-memorial.cz
http://www.facebook.com/Lidice.pamatnik, #lidicememorial
Speciál blog s podporou Blog iDNES.cz