V zahraničí obdiv, doma popelka

Často se říká, že si neumíme vážit toho, co máme.  Že když je něco českého dobré, tak to ocení spíše v zahraničí, než doma. Něco na tom je.

Příkladem může být Mezinárodní dětská výtvarná výstava (MDVV) Lidice, která je rozhodně v zahraničí známá více, než v Čechách.  Málokdo u nás ví, že je to skvost, který se bez uzardění může pyšnit t superlativy – největší a nejstarší v Čechách, v Evropě a jedna z mála podobných v celém světě. Existuje bez přestávky 44 let, její začátky byly položené ještě dříve v r. 1967. Účastní se jí více než 20 000 dětí z více než 70 zemí z celého světa.

Nejlepší práce výstavy oceněné mezinárodní porotou jsou každoročně vystavovány od června do listopadu v Lidické galerii, nepřetržitý zájem o zhlédnutí však chybí.  Důvodů je několik – horší dostupnost, vzdálenost od Prahy, pro školy pak finanční náročnost na dopravu. Nebo nezájem o výtvarné umění? Každý rok si klademe stejnou otázku, kde je chyba, co je možné dělat lépe? A pak si odpovídáme, nic, děláme pro výstavu a její propagace vše, co je v našich silách.

V zahraničí je to jinak. Není to však samo sebou. Že výstavu znají v Gruzii, Mexiku nebo v Kyrgyzstánu, za to můžeme poděkovat především významné spolupráci organizátora soutěže - Památníku Lidice s Ministerstvem zahraničních věcí ČR. Od nepaměti jsou diplomy pro děti, které byly oceněné v zahraničí, zasílány přímo na naše zastupitelské úřady v daných zemích. Zastupitelský úřad po obdržení diplomu zorganizuje slavnostní předávání diplomů oceněným dětem, což bývá velmi emotivní záležitost nejen pro děti, ale i pro jejich rodiče a pedagogy. Pro dítě je to někdy první návštěva hlavního města země, o návštěvě ambasády a osobním setkání s velvyslancem nemluvě. O reportáže z předávání cen se zajímají místní noviny, televize, nezřídka je přítomen starosta města, ministr školství dané země, či další významné osobnosti dané země. Pro děti je toto setkání možná důležitější, než samotný diplom, je totiž středem pozornosti, ve slavnostním oblečení je vyzváno k převzetí ceny velvyslancem, všichni se zajímají o jeho práci a výsledky a gratulují mu. Zážitek je to velmi slavnostní a osobní.

Často se velvyslanec také rozhodne navštívit školu a oceněné děti osobně a cestuje za nimi i do velmi vzdálených míst.  Školy, které jsou touto návštěvou poctěny, naše diplomaty vítají s obrovskou radostí a zájmem, připravují kulturní vystoupení, nechybí místní televize, novináři a opět významné osobnosti města a regionu. Na předávání cen se často přicházejí podívat i děti, které byly oceněné v předešlých ročnících a které si stále výstavy váží a stále si jí připomínají. Příběhů, kdy ocenění dětem změnilo život, kdy děti poprvé vycestovaly za hranice svého rodného města kvůli převzetí ocenění, či kdy jim pomohlo v těžkých chvílích, je mnoho.

A nesmíme zapomenout na to, jak výrazně soutěž propaguje Českou republiku a Lidice v zahraničí, jak významné je připomenutí důvodů, proč byla založena – na památku dětí, které zahynuly ve válečných konfliktech. Dnes, stejně jako před lety, živé téma. Bohužel.

Ivona Kasalická
autorka je kurátorkou Mezinárodní dětské výtvarné výstavy Lidice