Příběh lodi jménem Lidice
Na vypálení obce Lidice a vyvraždění jejích obyvatel v červnu 1942 reagoval vzápětí celý svobodný svět: po Lidicích byly pojmenovávána nejen města, městské čtvrtě, ulice a náměstí, ale jméno Lidice se stalo oblíbeným třeba i jako křestní jméno, a to zejména v latinské Americe. Poválečné Československo pak dále rozvíjelo odkaz vypálených Lidic a tak došlo i k tomu, že jedna z prvních moderních lodí československé námořní flotily dostala jméno Lidice.
Československá námořní flotila fungovala již po založení československé republiky, ovšem teprve po druhé světové válce došlo ke skutečnému rozvoji obchodu prostřednictvím nově stavěných moderních lodí, které zajišťovaly výnosný obchod a to na trasách hlavně mezi Evropou a Asií. Obchody probíhaly hlavně se spřátelenými zeměmi: Čínou, Kambodžou, Kubou a jinými. Od roku 1952 byla čsl. námořní plavba zajišťována podnikem Čechofracht, později pak Československou námořní plavbou (ČNP). Na konci roku 1954 byla ve finské loděnici v Turku postavena loď jménem Lidice, tehdy velmi moderní loď, o délce 139,4 metrů, šířce 17,6 metrů, s nosností 8500 tun. Denně loď spotřebovala 22 tun paliva a byla schopna dosáhnout rychlosti 14,5 uzlu. Posádku tvořilo 48 mužů, kapitáni se střídali (českoslovenští a sovětští). Loď byla zaplacena Čínou, která tehdy z politických důvodů nesměla provozovat námořní dopravu. Loď Lidice byla nejdříve využívána pro obchodování mezi evropskými a čínskými přístavy a později v šedesátých letech i pro velmi výnosný obchod s Kubou. Pod československou vlajkou plula tato loď celých dvanáct let a v únoru 1967 byla pak předána Čínské lidové republice, společnosti COSCO.
Záchrana italského trosečníka Bruno Roty
V listopadu 1955, tedy zhruba rok po svém spuštění na vodu, během plavby po Středozemním moři, zachránila loď Lidice italského trosečníka jménem Bruno Rota.
Tento pětatřicetiletý italský námořník pracoval na lodi Patrizia, která se během prudké bouře potopila nedaleko libanonského Bejrútu. Potopení lodi italské lodi zavinil prý špatně upevněný náklad, který během bouřky převážil loď - ta se nakonec potopila a to i se všemi námořníky na palubě. Námořníci měli ale štěstí v neštěstí: nedaleko plující americká loď zachránila celou posádku Patrizie - ovšem právě až na jediného námořníka a tím námořníkem byl právě Bruno Rota, kterého v bouřce nemohli najít. Bruno viděl, že americká loď odplula a že je sám na moři, že ho tedy nikdo nezachrání, nepropadl ale panice a z okolo plujících trosek lodi si postavil vor. Na tomhle primitivním voru se pak snažil přežít a doufal, že ho nějaká loď najde. Na voru strávil celkem třináct dní, bez jídla a pitné vody, kterou získával, jen když pršelo.
Tou dobou plula loď Lidice na trase ze Suezského průplavu do rumunského přístavu Konstance v Černém moři a byla právě zhruba v polovině cesty, když jednoho rána zpozorovali námořníci vor s trosečníkem. Spustili proto na moře člun a vytáhli umírajícího námořníka na palubu. Zachráněný námořník pak na palubě československé lodi doplul do tureckého přístavu, kde byl předán italskému konzulátu. Během svého nedobrovolného pobytu na moři námořník zhubl o pětadvacet kilo.
Výše uvedený příběh byl románově zpracován spisovatelem Jiřím Kupkou v knize „Loď do Šanghaje“ a byl autorem ideologicky zcela změněn tak, že oním zachráněným trosečníkem se stal Němec, který v kladenském gymnáziu odebíral děti lidickým ženám. Na konci příběhu se pak onen zachráněný raději otráví, protože se jako válečný zločinec bojí odplaty. Loď jménem Lidice tak pro něj zároveň slouží jako připomínka jeho zločinů…
Pašování zbraní do Alžíru
Válka za nezávislost Alžírska začala protifrancouzským povstáním dne 1. listopadu 1954. Alžírská Fronta národního osvobození (FLN) tehdy zahájila ofenzivu proti francouzské správě. Československo jako aktivní podporovatel „národně osvobozeneckých hnutí“ nemohlo zůstat stranou a nijak se tedy nebránilo, když ke konci ledna 1957 kladně reagovalo na poptávku po prodeji zbraní do Alžíru, obzvláště když zákazníci platili v dolarech. Samozřejmě nebylo možné dovézt zbraně přímo do Alžírska, pro transport zbraní se proto používaly okolní země – hlavně Maroko a Egypt. První dvě dodávky zbraní proběhly úspěšně, třetí však již byla zabavena francouzskou správou. Pro další dodávku zbraní byla vybrána loď Lidice a zároveň bylo rozhodnuto, že se tentokrát nevyužije lichtenštejnský prostředník a zbraně budou prodány přímo – a právě to se vzápětí ukázalo jako špatné rozhodnutí, neboť celá akce skončila fiaskem a mezinárodní ostudou.
Na jaře roku 1959 tak loď Lidice vyjela s obrovským nákladem 581 tun zbraní (vezla pušky vz. Mauser, kulomety, náboje a jiný materiál) směrem k marockému přístavu Casablanca. 7. dubna, pouhých 20 mil od marockého přístavu byla loď Lidice zadržena francouzským námořnictvem a následně byla přinucena přistát v alžírském přístavu nedaleko Oranu. Zde byly zbraně vyloženy pod dohledem francouzské armády, následovala diplomatická přestřelka a došlo k ochlazení vzájemných vztahů obou zemí, Francie a Československa. Na celé události je smutné právě i to, že pro pašování zbraní (často ještě přebytků z dob Wehrmachtu) byla použita právě loď Lidice.
Závěr
Loď Lidice byla v provozu od 14. listopadu 1954 do 29. listopadu 1966, tedy celých dvanáct let. Během této doby převezla mnoho nákladu, návratnost byla cca 15%. Nejvíce ziskovou destinací byla Kuba. Provozování lodi Lidice, moderně vybavené a pro posádku pohodlné lodi, patří mezi úspěšné aktivity bývalého Československa, a byť pověst lodi Lidice kazí aféra s pašováním zbraní, tak na druhou stranu bychom neměli zapomínat ani na výše uvedený případ záchrany italského trosečníka. Mimochodem, víte, že Bruno Rota nakonec pověsil námořnické řemeslo na hřebík, oženil se a usadil v Terstu?
Autor článku: Michal Pupcsik
Památník Lidice
Příběh „Strýce Rudiho“ a jeho dar Lidicím
Rozhodnutí Gerharda Richtera darovat Lidicím svůj obraz „Onkel Rudi/Strýc Rudi“ (1965) je hluboce symbolické a dojemné. Lidice jsou místem jednoho z nejstrašnějších nacistických masakrů na našem území.
Památník Lidice
Varující symbol miliónů zavražděných dětí v nesmyslných válkách lidstva
"Postůjte lidé a slyšte poselství dětí zavražděných válkou A pospěšte říci ostatním, že všechno visí na pavoučím vlákně. Vím to! Ale neumím dělat nic jiného než sochy dětí – jak nejlépe umím...“ Z básně Marie Uchytilové (1987)
Památník Lidice
Mezinárodní dětská výtvarná výstava v sídle UNESCO v Paříži
Mezinárodní dětská výtvarná výstava Lidice slaví v letošním roce půlstoletí své existence. Už od svého vzniku je poselstvím MDVV připomínka dětských obětí lidického masakru, stejně jako dalších dětí,...
Památník Lidice
Růženka nikdy nepřestala věřit
Ve starých Lidicích bydlelo ve sto staveních na pět set obyvatel. Byl tu kostel sv. Martina, který se nacházel na mírné vyvýšenině a dominoval tak celé obci. Vedle kostela stávala škola, do které chodívalo sto dětí nejen z Lidic..
Památník Lidice
Vzdělávání v paměťové instituci může být zábavné
Už jste také přišli na to, že vzdělávání sebe i druhých nemusí být nuda pramenící z monotónního výkladu přednášejícího, při kterém máte tendenci usínat? My ano.
Památník Lidice
Nejen COVID-19 postihl minulý rok Památník Ležáky
Zahájení hlavní návštěvnické sezóny 2020 v Památníku Ležáky bylo plánováno na 27. března. V loňském roce však změnilo životy všech lidí a tím pádem drtivou většinu běžných aktivit virové onemocnění COVID-19.
Památník Lidice
Hin – und zurück, mein Freiwilligendienst in Lidice
Mein Name lautet Florin Maletz und seit September arbeite ich als Freiwilliger der Aktion Sühnezeichen Friedensdienste (ASF) für die Gedenkstätte Lidice.
Památník Lidice
Památník Lidice v „době koronavirové“
Vážení čtenáři, je pro mě velkou ctí, že mohu napsat tento příspěvek na blog Památníku Lidice. Přiznám se však, že by mne nikdy nenapadlo, že bude vznikat v takto složité době.
Památník Lidice
Při přebírání pamětní medaile Památníku Lidice mi poprvé selhal hlas, říká Jiří Vaníček
Jiří Vaníček, dlouholetý žurnalista a moderátor, jenž dle svých slov tak trochu "patří" do Lidic. Dozvíte se mnohé o atmosféře při moderování lidických a ležáckých večerů se známými, významnými osobnostmi. Přeji příjemné čtení!
Památník Lidice
Rozhovor s vnučkou hrdiny Karla Kněze, který se obětoval a zachránil tak životy
Tento rozhovor proběhl s paní Alenou Mergl Kučerovou, vnučkou Karla Kněze, vrchního strážmistra, velitele četnické stanice ve Vrbatově Kostelci s přímou vazbou na parašutisty, kteří odstranili Reinharda Heydricha.
Památník Lidice
Dobrovolnictví v Památníku Lidice
Sochorová válcovna pomáhala opět v Památníku Lidice. Tento závod, který je dnes již nedílnou součástí Třineckých železáren, se svou činností nepohybuje pouze v hutnictví jako takovém, leč i v dobrovolnictví.
Památník Lidice
Sdílíme motiv, proč se skrze děti připomínají lidické události, říká ředitel SCHP Souček.
Jedna z nejslavnějších dětských výtvarných výstav na světě je k vidění v Lidické galerii do 24. 11. Ředitel SCHP ČR Ivan Souček se rozhodl vybraná díla expandovat dále - do Senátu ČR, ministerských budov či Evropského parlamentu.
Památník Lidice
Také němečtí teenageři zachovávají vzpomínku na lidickou tragédii
Do Památníku Lidice každoročně dorazí jeden dobrovolník, většinou čerstvý maturant, ze Spolkové republiky Německo, aby zde pracoval přibližně rok. Přesně tak učinil v roce 2018 Jannik Oestmann.
Památník Lidice
Mé druhé setkání s Lidickou Madonou za hranicemi naší vlasti
Německé město Aachen, (česky Cáchy), leží přibližně 70 km západně od Kolína nad Rýnem, v místě, kde se setkávají hranice Německa, Belgie a Holandska. Traduje se, že z jedné nejmenované místní restaurace můžete...
Památník Lidice
Zajati na hradě Lidice
Lidice byly ve středověku nevelkou zemědělskou vsí v údolí lidického potoka zhruba 20 km severozápadně od Prahy.
Památník Lidice
Putování do Říma s Lidickou Madonou
Když mne v únoru tohoto roku oslovila má přítelkyně z dětství Dr. Helena Raifová, zda-li bych se nechtěla přidat k malé skupině poutníků z Kladna Rozdělova, kteří se chystají doprovodit spolu s ostatními českými poutníky...
Památník Lidice
Báseň zkomponovaná u příležitosti 75. výročí vypálení Lidic
Paní Jarmila Pacholíková složila u příležitosti 75. výročí vyhlazení obce Lidice dojemnou báseň, o kterou se s Vámi chceme podělit.
Památník Lidice
Amabilky na přehlídce pěveckých sborů v Lidicích
10. červen. Troufám si tvrdit, že spousta lidí ani neví, čím je toto datum důležité a proč si ho připomínáme. Letos uběhlo přesně 75 let od spáchání atentátu na říšského protektora Reinharda Heydricha.
Památník Lidice
Lidice si připomenou 75. výročí vyhlazení obce
Letos uplyne 75 let od vypálení obce Lidice. K významnému výročí bude jako každoročně uspořádána pietní vzpomínka k uctění obětí tragédie.
Památník Lidice
Báseň pro Lidice
Prostřednictvím facebooku byla Památníku Lidice doručena tato dojemná báseň, o kterou bychom se rádi podělili. O to více, že se blíží 75. výročí vyhlazení této středočeské obce.
předchozí | 1 2 3 4 | další |
- Počet článků 80
- Celková karma 3,96
- Průměrná čtenost 609x
http://www.lidice-memorial.cz
http://www.facebook.com/Lidice.pamatnik, #lidicememorial
Speciál blog s podporou Blog iDNES.cz