Sedmdesáté čtvrté výročí lidické tragédie

10. 06. 2016 10:18:22
Dnes uplynulo přesně sedmdesát čtyři let od vyhlazení středočeské obce Lidice. V upomínku na tento hrůzný čin uveřejňujeme článek, který mapuje základní historické souvislosti a kruté následky lidické tragédie.

První písemné zmínky o obci Lidice se objevují ve Zbraslavské kronice a váží se k letům 1300 a 1309. Již v této době byla vesnice významným místem pro okolí, nacházela se v blízkosti Prahy, většinu obyvatel tvořili sedláci a vzkvétal zde obchod.

S nástupem průmyslové revoluce se proměnila profesní skladba obce a většina mužů odsud mířila do hutí a dolů na Kladně a ve Vinařicích. Stával zde kostel svatého Martina, díky kterému ves v průběhu let získala přízvisko kostelní. Zároveň Lidice hrály podstatnou roli v oblasti vzdělávání. Lidická škola, o které se kroniky poprvé zmiňují kolem roku 1713, stávala v obci až do roku 1942, a představovala respektovanou vzdělávací instituci.

V průběhu historie byly Lidice třikrát vypáleny. Poprvé za husitských válek v 15. století, podruhé za třicetileté války o dvě století později. Po obou katastrofách došlo k obnovení obce v původním místě. V době nacistické okupace Československa, konkrétně v červnu 1942, přišla likvidace poslední, osudná.

Obec Lidice se během druhé světové války stala symbolem nevinných válečných obětí. Nacistická represe vůči jejím obyvatelům hnaná krvelačnou mstou za atentát na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha měla za následek tři sta čtyřicet mrtvých. Nikdo z nich nenesl na atentátu žádný podíl.

Parašutistický výsadek Anthropoid tvořený Josefem Gabčíkem a Janem Kubišem vysazený na území protektorátu Čechy a Morava v noci z 28. na 29. prosince 1941 měl za úkol jediné - provést atentát na Reinharda Heydricha. Ten uskutečnili 27. května 1942. Heydrich sice nebyl na místě mrtvý, svým zraněním však 4. června 1942 v pražské nemocnici Na Bulovce podlehl.

Počáteční šok, který na krátkou chvíli ochromil nacistické vedení v Berlíně, vyústil ve vražednou zuřivost. Adolf Hitler nemohl připustit byť jen drobné pochybnosti o moci a síle Velkoněmecké říše, a rozhodl se ji krutě demonstrovat. V den Heydrichova pohřbu, 9. června 1942, vydal do Prahy prostřednictvím Karla Hermanna Franka příkaz, který se stal pro válkou zkoušené obyvatele Lidic osudným - pod vedením Horsta Böhmeho provést následující represivní opatření:

1. všechny dospělé muže zastřelit
2. všechny ženy převézt do koncentračního tábora
3. děti, které je možno poněmčit, shromáždit a dát do rodin SS v říši, zbytek vychovat jinak
4. obec úplně vypálit a srovnat se zemí.

Skutečnost ještě předčila nejčernější představy o nelidském zásahu nacistů do osudů nevinných lidí. 10. června 1942 popravili na zahradě Horákova statku v Lidicích všechny muže a chlapce starší patnácti let, kteří byli k 9. červnu 1942 policejně hlášeni a přítomni v Lidicích. Nejmladší zastřelený chlapec se věku patnácti let ani nedožil. Všech sto sedmdesát tři zavražděných pohřbili v následujících dnech vězni z koncentračního tábora Terezín ve společném hrobě nedaleko ruiny Horákova statku.

Ženy, aniž by tušily, že jejich otcové, manželé a synové jsou mrtví, byly odtrženy od svých dětí a transportovány do koncentračních táborů jako politické vězenkyně bez naděje na návrat. Zde prožily do konce války tři roky hrůz, po kterých je čekal pochod smrti zpět do poničené vlasti. Z dvou set tří lidických žen se po válce vrátilo pouhých sto čtyřicet tři. Smutný osud bohužel neminul ani lidické děti, osud o to tragičtější, že byl po dlouhou dobu dezinterpretován. Ačkoli se v některé odborné literatuře ještě v devadesátých letech objevovala informace, že lidické děti byly poslány na převýchovu do německých rodin, ve skutečnosti se jich na germanizaci ze sto pěti dostalo jen devět. Dvaaosmdesát dětí z Lidic bylo zavražděno během července 1942 v plynových vozech ve vyhlazovacím táboře v Chelmnu, dalších šest dětí zemřelo jinak. Po válce se jich zpět do Československa vrátilo jen sedmnáct.

Dvacet šest obyvatel obce nepřítomných 10. června 1942 v Lidicích, bylo popravčí četou dodatečně zastřeleno dne 16 června 1942 na střelnici v Praze Kobylisích.

Všechny domy a stavení na území obce Lidice včetně kostela a školy byly vypáleny a zničeny, veškeré sochy, památníky, dokonce i hřbitovy zničeny, majetek lidických občanů spálen nebo vyhozen, rybník zasypán, koryto potoka odkloněno, provedeny terénní úpravy, vše za jediným účelem – pomsta provedená tak důkladně a viditelně, aby byl zděšen celý svět.

Násilný zásah nacistů tvrdě odsoudila řada států (Velká Británie, Mexiko, Chile, USA, Francie, etc.), mezi občany protektorátu vyvolal všeobecný odpor a větší motivaci k angažování se v odboji. Na podporu Lidic vznikala různá hnutí a sbírky, municipality přejmenovávaly své územní obvody na Lidice, lidé pojmenovávali své dcery Lidice.

Zejména občané Velké Británie se přes v Anglii žijící československé Židy prostřednictvím poslance dr. Barnetta Strosse, zakladatele hnutí Lidice shall live!, zasloužili o položení základního kamene nových Lidic v roce 1947.

Výstavba nové obce, která leží několik stovek metrů od původních Lidic, skončila v roce 1957. Téměř všichni původní obyvatelé, kteří se po válce vrátili, dostali jako odškodnění od státu jeden z rodinných domků. O dva roky dříve, v roce 1955 byl zároveň poprvé slavnostně zpřístupněn Růžový sad míru a přátelství.

Teror, který zachvátil Lidice, představuje absolutní nerespektování základních lidských práv. Přestože je osud této obce jedinečný, v historii českého národa existují desítky, ve světové historii stovky podobně postižených míst, jejichž zkáza tvrdě poznamenala práva milionů lidí.

Právě tuto skutečnost je nezbytné si neustále připomínat. Lidice se staly symbolem tragicky zasažených míst a mají za úkol, ať už budou zřízeny v jakékoli právní formě, nést jejich historickou paměť a uchovávat ji pro další generace, neboť je to jeden z mála způsobů, jak ukázat, že svoboda jednotlivce není samozřejmostí, ale velmi křehkou těžce vydobytou výhodou.

Oficiální pietní akt k 74. výročí vyhlazení obce Lidice se uskuteční 11. června 2016 od 10 hodin u společného hrobu zavražděných lidických mužů. Více informací naleznete zde.


Jana Chourová Plachá
autorka pracuje v Památníku Lidice
zdroj: STEHLÍK, E. Lidice. Příběh české vsi. 1. vydání. Praha: Nakladatelství V Ráji, 2004. 135 s., ISBN 80-86758-13-3

Autor: Památník Lidice | pátek 10.6.2016 10:18 | karma článku: 21.65 | přečteno: 1141x

Další články blogera

Památník Lidice

Mé druhé setkání s Lidickou Madonou za hranicemi naší vlasti

Německé město Aachen, (česky Cáchy), leží přibližně 70 km západně od Kolína nad Rýnem, v místě, kde se setkávají hranice Německa, Belgie a Holandska. Traduje se, že z jedné nejmenované místní restaurace můžete...

26.10.2017 v 20:57 | Karma článku: 9.31 | Přečteno: 325 | Diskuse

Památník Lidice

Zajati na hradě Lidice

Lidice byly ve středověku nevelkou zemědělskou vsí v údolí lidického potoka zhruba 20 km severozápadně od Prahy.

10.7.2017 v 10:33 | Karma článku: 19.42 | Přečteno: 425 | Diskuse

Památník Lidice

Putování do Říma s Lidickou Madonou

Když mne v únoru tohoto roku oslovila má přítelkyně z dětství Dr. Helena Raifová, zda-li bych se nechtěla přidat k malé skupině poutníků z Kladna Rozdělova, kteří se chystají doprovodit spolu s ostatními českými poutníky...

29.6.2017 v 19:09 | Karma článku: 11.24 | Přečteno: 298 | Diskuse

Památník Lidice

Báseň zkomponovaná u příležitosti 75. výročí vypálení Lidic

Paní Jarmila Pacholíková složila u příležitosti 75. výročí vyhlazení obce Lidice dojemnou báseň, o kterou se s Vámi chceme podělit.

23.6.2017 v 9:35 | Karma článku: 11.99 | Přečteno: 258 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Jakub Beznoska

Rasistický blog?

Ráno jsem napsal blog na téma hromadná bitka Romů v Kojetíně... Za dvě hodiny byl můj blog stažen. Důvod? Prý byl rasistický.

15.6.2019 v 21:28 | Karma článku: 30.87 | Přečteno: 834 | Diskuse

Martin Pravda

Zda pošetřit privatizaci státního majetku

Státní majetek přelomu 80. a 90. let 20. století. Jeho cena a hodnota, splatnost a prošetření privatizace.

15.6.2019 v 18:12 | Karma článku: 12.14 | Přečteno: 294 | Diskuse

Jan Pražák

S tebou nebo s tvojí sestrou?

Richard po perném dni konečně usedl do křesla. Místo uvolnění se mu zas vrátila vtíravá myšlenka pocitu viny. Vždyť to byl on, kdo před rokem přemluvil Kristýnu k výletu, ze kterého se už nevrátila.

15.6.2019 v 18:01 | Karma článku: 16.43 | Přečteno: 324 | Diskuse

Katerina Kaltsogianni

Mořský orgasmus

Jasně, že jsem se i já milovala v moři, jasně, že jsem prožila mořský orgasmus, jasně, že slunce a moře nahazuje erotické potřeby do takových výšin, i když se pohybujeme v nadmořské výšce 0 metrů, že je slast jako osmitisícovka.

15.6.2019 v 17:40 | Karma článku: 14.29 | Přečteno: 361 | Diskuse

Beata Krusic

Ulehnu pod Dmitrije

Ne, Rusa jsem si ještě nenašla. O tom možná tady jednou napíšu své "mistrovské dílo"....., ale prozatím se jedná pouze o spaní pod širákem. Pod stromem Dmitrijem.

15.6.2019 v 15:43 | Karma článku: 12.47 | Přečteno: 429 | Diskuse
Počet článků 67 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 566

Státní příspěvková organizace Památník Lidice pečuje o trvalou vzpomínku na obec Lidice, vyhlazenou 10. června 1942 německými nacisty. Památník Lidice má rovněž na starost péči o NKP Pietní území Ležáky a KP Lety u Písku.
http://www.lidice-memorial.cz
http://www.facebook.com/Lidice.pamatnik, #lidicememorial 

Speciál blog s podporou Blog iDNES.cz

Najdete na iDNES.cz