Kraslice pro Lidice aneb Téměř zapomenutá událost

17. 06. 2016 9:32:49
Ze zpráv Radia Praha z 3. března 2002: „České kraslice poputují do míst pojmenovaných po Lidicích. Do obcí v zahraničí, které přijaly název nacisty vypálené obce Lidice, bude do června rozesláno 180 českých kraslic....

"...zdobených klasickými technikami.

Jde o projev vděku za to, že se obce rozhodly k tomuto kroku v době, která byla pro náš národ nejtěžší," řekl šéf Asociace malířů a malířek kraslic Miroslav Kubišta. Kraslice podle něj obdrží devět obcí a čtvrtí zahraničních měst. Poputují například do Lidic v Brazílii, Izraeli či do amerického státu Illinois. Na Kubě, v Peru nebo Venezuele jsou zase městské čtvrti s názvem obce na Kladensku, jejíž vypálení v červnu 1942 bylo odplatou za atentát na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha.“

Vztah k odkazu předků, vztah k minulosti národa a k zachování jeho paměti, i to je posláním Asociace malířek a malířů kraslic České republiky. A tak Miroslav Kubišta v roce 60. výročí vyhlazení Lidic přišel s nápadem darovat místním samosprávám v místech, která přijala název Lidice, dárkové kazety s kraslicemi svých členů.

Seznam malířek a malířů čítá desítky a desítky jmen lidí z různých koutů naší vlasti. Ti všichni se rozhodli nezištně věnovat svá křehká dílka Lidicím v USA, v Panamě, Mexiku, Peru, Brazílii...

Od nejmladšího Vojtěcha Pětníka, narozeného v roce 1994, putovaly do Peru, Venezuely a Izraele. Kraslice od nejstarší malířky Ludmily Charvátové byly předány mimo jiné do Mexika a na Kubu.

Jen sehnání správných adres představovalo nadlidský výkon.

Obrátili jsme se na naše ministerstvo zahraničních věcí s prosbou o pomoc, chodily od jednoho zastupitelského úřadu k druhému a vyptávaly se. Občas jsme musely vysvětlovat, co to byly Lidice a co se v nich za druhé světové války stalo. Mladí lidé, kteří tehdy na ambasádách pracovali, o nich nic nebo téměř nic nevěděli. Ještě těžší bylo srozumitelně vysvětlit, proč se po adresách Lidic v té či oné zemi pídíme,“ popisují obě ženy anabázi, jíž musely projít. A přiznávají, že občas se na ně úředníci dívali jako na někoho, kdo spadl z nebe.

Některé kazety s kraslicemi převzali představitelé zastupitelských úřadů po pietním aktu v Lidicích 15. června 2002. Jiné na místo určení putovaly poštou. Z Izraele se kazeta vrátila, ale, jak podotýká Ludmila Kubálková, přičítají to na vrub tamních celníků.

Tuto kazetu později darovali delegaci japonského města Gotemba, které mělo družbu s Roudnicí nad Labem.

O rok později, v listopadu, přišel do Libotenic dopis z brazilského Rio de Janeira, podepsaný generální konzulkou ČR Markétou Šarbochovou. Kromě díků za darované kraslice mimo jiné napsala: „Kolekci jsme předali paní Elviře Augustě Brum Soares, která je odpovědnou pracovnicí kultury a turistiky na radnici v Rio Claro-Lidice, a ta ji umístila v Kulturním středisku Ludmily Amálie Baťové-Arambasic v Lidicích. Kolekce tvoří součást stálé expozice českého výtvarného umění a předmětů lidové umělecké tvořivosti, které byly v průběhu let darovány brazilským Lidicím.“

* * *

Míza z jarních proutků pomlázky přináší novou energii, podporuje chuť žít naplno. Vyšlehání je tedy vpravdě nefalšovaným pomlazením. Jím, jen v jiné formě, je rovněž darované malované vajíčko, kraslice.

Jsou velice křehké. Kraslice i život. Stejně jako ony také život se dá snadno, až převelice snadno rozbít, zničit. Třeba zlovůlí cizáků. Jako se to stalo sto devadesáti dvěma lidickým mužům. Tak jako se to stalo šedesáti lidickým ženám i osmdesáti osmi tamním dětem v osudném dvaačtyřicátém roce. Celkem tři sta čtyřicet obětí!

Strašlivé pomyšlení, že svět minulostí, i tou lidickou, zůstává nepoučen. Pořád je plný násilí a krve.

Darované vajíčko je nadějí, předzvěstí nového života. Kéž by ji přenesly kraslice českých maléreček a malířů rozeslané do různých koutů planety Země! Kéž by se staly nadějí na nový život podobně, jako se jí dostalo vypáleným Lidicím díky obrovské vlně solidarity, která se před desítkami let zvedla ve Velké Británii.

Již tři dny po lidické tragédii se britský lékař a politik, sir Barnett Stross, ve svém projevu v zastupitelstvu městské části Hanley v Stoke-on-Trent, vyslovil pro zřízení lidického fondu. Podle časopisu Čechoslovák, vydávaného v Londýně, tehdy zdůraznil, že „britští horníci nikdy nezapomenou svých zavražděných českých druhů a jejich rodin a že se postaví v čele této akce, aby dokázali svoji dělnickou solidaritu a pevnou vůli bojovat proti nacistickému barbarství, které nesmí na světě zvítězit“.

Havířská solidarita dokázala, že Lidice žijí. Nacistický záměr jednou provždy je vymazat z mapy světa i z mysli lidí nevyšel.

Hnutí Lidice Shall Live, Lidice budou žít, bylo založeno již 6. září 1942. Stalo se tak na oficiálním ustavujícím shromáždění Lidice Shall Live Committee, v britském městě Stoke-on-Trent v Severním Staffordshiru. Zanedlouho se stalo celobritským hnutím. Podobně se věcí cti, dalo by se říct celoasociační, stala výroba kraslic pro zahraniční Lidice.

V knize Most naděje a života, věnované lidickému Růžovému sadu přátelství a míru, se mimo jiné píše:

... tradiční Květy pro Lidice, což je mladší sourozenec Růžového sadu, se představuje vždy ve výroční dny lidické tragédie. Barnett Stross by byl spokojený: ruku v ruce tu jdou výzva k životu, oslava krásy, Lidice, Hirošima, Stalingrad... Tyhle mosty nevedou ke zmaru, jsou naopak napřímené k lidskému srdci. A právě lidská srdce otevřená solidaritě, přátelství a sounáležitosti jsou podstatou, na níž stojí plnohodnotný mírový život.“

Tatáž slova, jen květy zaměníme za malovaná vejce, lze vztáhnout k počinu českých malířek a malířů kraslic. Také jejich kazety rozeslané do světa, jsou mostem přátelství, jsou posly míru, krásného života jako jsou ony.


Jana Vrzalová
autorka je předsedkyní Klubu autorů literatury faktu

Autor: Památník Lidice | pátek 17.6.2016 9:32 | karma článku: 12.38 | přečteno: 209x

Další články blogera

Památník Lidice

Mé druhé setkání s Lidickou Madonou za hranicemi naší vlasti

Německé město Aachen, (česky Cáchy), leží přibližně 70 km západně od Kolína nad Rýnem, v místě, kde se setkávají hranice Německa, Belgie a Holandska. Traduje se, že z jedné nejmenované místní restaurace můžete...

26.10.2017 v 20:57 | Karma článku: 9.31 | Přečteno: 325 | Diskuse

Památník Lidice

Zajati na hradě Lidice

Lidice byly ve středověku nevelkou zemědělskou vsí v údolí lidického potoka zhruba 20 km severozápadně od Prahy.

10.7.2017 v 10:33 | Karma článku: 19.42 | Přečteno: 425 | Diskuse

Památník Lidice

Putování do Říma s Lidickou Madonou

Když mne v únoru tohoto roku oslovila má přítelkyně z dětství Dr. Helena Raifová, zda-li bych se nechtěla přidat k malé skupině poutníků z Kladna Rozdělova, kteří se chystají doprovodit spolu s ostatními českými poutníky...

29.6.2017 v 19:09 | Karma článku: 11.24 | Přečteno: 298 | Diskuse

Památník Lidice

Báseň zkomponovaná u příležitosti 75. výročí vypálení Lidic

Paní Jarmila Pacholíková složila u příležitosti 75. výročí vyhlazení obce Lidice dojemnou báseň, o kterou se s Vámi chceme podělit.

23.6.2017 v 9:35 | Karma článku: 11.99 | Přečteno: 258 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Jakub Beznoska

Rasistický blog?

Ráno jsem napsal blog na téma hromadná bitka Romů v Kojetíně... Za dvě hodiny byl můj blog stažen. Důvod? Prý byl rasistický.

15.6.2019 v 21:28 | Karma článku: 30.87 | Přečteno: 834 | Diskuse

Martin Pravda

Zda pošetřit privatizaci státního majetku

Státní majetek přelomu 80. a 90. let 20. století. Jeho cena a hodnota, splatnost a prošetření privatizace.

15.6.2019 v 18:12 | Karma článku: 12.14 | Přečteno: 294 | Diskuse

Jan Pražák

S tebou nebo s tvojí sestrou?

Richard po perném dni konečně usedl do křesla. Místo uvolnění se mu zas vrátila vtíravá myšlenka pocitu viny. Vždyť to byl on, kdo před rokem přemluvil Kristýnu k výletu, ze kterého se už nevrátila.

15.6.2019 v 18:01 | Karma článku: 16.43 | Přečteno: 324 | Diskuse

Katerina Kaltsogianni

Mořský orgasmus

Jasně, že jsem se i já milovala v moři, jasně, že jsem prožila mořský orgasmus, jasně, že slunce a moře nahazuje erotické potřeby do takových výšin, i když se pohybujeme v nadmořské výšce 0 metrů, že je slast jako osmitisícovka.

15.6.2019 v 17:40 | Karma článku: 14.29 | Přečteno: 361 | Diskuse

Beata Krusic

Ulehnu pod Dmitrije

Ne, Rusa jsem si ještě nenašla. O tom možná tady jednou napíšu své "mistrovské dílo"....., ale prozatím se jedná pouze o spaní pod širákem. Pod stromem Dmitrijem.

15.6.2019 v 15:43 | Karma článku: 12.47 | Přečteno: 429 | Diskuse
Počet článků 67 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 566

Státní příspěvková organizace Památník Lidice pečuje o trvalou vzpomínku na obec Lidice, vyhlazenou 10. června 1942 německými nacisty. Památník Lidice má rovněž na starost péči o NKP Pietní území Ležáky a KP Lety u Písku.
http://www.lidice-memorial.cz
http://www.facebook.com/Lidice.pamatnik, #lidicememorial 

Speciál blog s podporou Blog iDNES.cz

Najdete na iDNES.cz