Byrokracie bere Lidicím duši
Tou dobou jsme byli samostatnou institucí, jejímž hlavním posláním byla péče o trvalé uchování památky na lidickou tragédii. To znamená, že jsme se zabývali v první řadě správou památníku, pietního území a Lidické galerie, organizováním veřejných akcí, rozvíjením vzdělávání a zajišťováním doprovodných programů všeho druhu.
Na úseku správy majetku jsem měla v popisu pracovní činnosti pět základních činností, na které už tehdy byla potřeba celá pracovní doba bezezbytku. Člověk však měl příležitost věci dopředu promýšlet a samotné realizace díky tomu probíhaly jako na drátku.
To se však s přibývajícími léty dramaticky změnilo. Dnes mám na té samé pozici v náplni práce sedmnáct činností, kterým musím bez nároku na honorář věnovat 300 hodin přesčasů ročně. O minimálním navýšení platu, přestože jsem si velmi pečlivě prohlubovala za nemalé finanční a časové náklady kvalifikaci, ani nemluvím. V Lidicích ale nikdo nedělá „pro peníze“, všichni zaměstnanci tuto práci vnímají jako ojedinělé poslání a způsob důstojné seberealizace, proto tuto informaci berte ne jako stížnost, ale jako faktor dokreslující situaci. Bohužel mám čím dál víc pocit, že takto vnímají naše podněty i orgány, které mají možnost s platovou situací něco dělat, ale nedělají nic.
Podstatnější je, že se Památník Lidice kvůli nesmyslným požadavkům vyšších míst, stal z paměťové instituce zpravodajskou jednotkou vlády, ministerstev a úřadů. O samostatnosti už nemůže být řeč.
Samozřejmě, že v rámci svého poslání činíme to, co jsme činili předtím a ještě masivněji (nárůst vzdělávacích aktivit, doprovodných akcí, správa dalších dvou památníků, které jsme předtím ve správě neměli), ale činnosti se neúměrně komplikují a vše trvá dvakrát, někdy i třikrát déle.
Co je příčinou? Další a další zákony, kterým nerozumí ani odborníci, kteří se právem zabývají celý život. Navíc zákonům, které vstupují v účinnost, často chybí prováděcí vyhlášky a nikdo z kompetentních osob není dvakrát ochoten poskytovat metodickou podporu. Kdyby tyto zákony alespoň vedly ke kýženým efektům, zřejmě by nebylo na co si stěžovat. Jenže ani to se často nepotvzuje a svědčí o tom množství novel, zrušených zákonů a příkazů všeho druhu.
Navíc do nadřízených orgánů neustále přicházejí noví úředníci, kteří vymýšlejí práci ne sobě, ale nám. Hromady nesmyslných tabulek a „analýz“ se na nás řítí každým dnem a ve finále zjišťujeme, že se jimi nikdo ani neobtěžuje zabývat. To vás v nitru dost zasáhne, protože víte, že musíte spoustu času věnovat jakési činnosti pro činnost, která ale nepřináší žádnou přidanou hodnotu.
Přestože se často ohrazujeme a snažíme se stále řídit „selským rozumem“, není nám to nic platné. Naopak stále více vnímáme autoritativní řízení, které však nebere (a ani nechce brát) v potaz různorodost naší činnosti.
Následkem této přebujené byrokracie bude to, že nejen Památník Lidice, ale i další památníky, muzea, skanzeny a galerie začnou z důvodu nadměrného papírování utlumovat činnost, pro kterou jsou zřízeny, nebudou vznikat nové výstavy, publikace, badatelské projekty, modernější expozice a vzdělávací programy. Návštěvníci nebudou mít důvod navštěvovat stárnoucí organizace a tak si jednou někdo řekne, na co udržovat to, oč není zájem.
Každý den intenzivně přemýšlím, co s tím. A stále častěji docházím k závěru, že nic. Protože prostě nemáme potřebnou kompetenci toto změnit. Kultura je v této zemi prostě na okraji pozornosti.
Tak plyne den za dnem a deprese z bezbrannosti se prohlubuje. Z bezbrannosti nad tím, kam se to řítíme, a že to nemůže dobře dopadnout. Pokud bude byrokracie v tomto tempu bobtnat i nadále, sebere Lidicím jejich duši.
Doufejme, že další generace budou prozřetelnější a jednou pod haldou papírů opět objeví historii společně s kulturou svých předků tak, jako byl našimi předky objeven mamut v mase ledu.
Jana Chourová Plachá
autorka pracuje v Památníku Lidice
Památník Lidice
Příběh „Strýce Rudiho“ a jeho dar Lidicím
Rozhodnutí Gerharda Richtera darovat Lidicím svůj obraz „Onkel Rudi/Strýc Rudi“ (1965) je hluboce symbolické a dojemné. Lidice jsou místem jednoho z nejstrašnějších nacistických masakrů na našem území.
Památník Lidice
Varující symbol miliónů zavražděných dětí v nesmyslných válkách lidstva
"Postůjte lidé a slyšte poselství dětí zavražděných válkou A pospěšte říci ostatním, že všechno visí na pavoučím vlákně. Vím to! Ale neumím dělat nic jiného než sochy dětí – jak nejlépe umím...“ Z básně Marie Uchytilové (1987)
Památník Lidice
Mezinárodní dětská výtvarná výstava v sídle UNESCO v Paříži
Mezinárodní dětská výtvarná výstava Lidice slaví v letošním roce půlstoletí své existence. Už od svého vzniku je poselstvím MDVV připomínka dětských obětí lidického masakru, stejně jako dalších dětí,...
Památník Lidice
Růženka nikdy nepřestala věřit
Ve starých Lidicích bydlelo ve sto staveních na pět set obyvatel. Byl tu kostel sv. Martina, který se nacházel na mírné vyvýšenině a dominoval tak celé obci. Vedle kostela stávala škola, do které chodívalo sto dětí nejen z Lidic..
Památník Lidice
Vzdělávání v paměťové instituci může být zábavné
Už jste také přišli na to, že vzdělávání sebe i druhých nemusí být nuda pramenící z monotónního výkladu přednášejícího, při kterém máte tendenci usínat? My ano.
Památník Lidice
Nejen COVID-19 postihl minulý rok Památník Ležáky
Zahájení hlavní návštěvnické sezóny 2020 v Památníku Ležáky bylo plánováno na 27. března. V loňském roce však změnilo životy všech lidí a tím pádem drtivou většinu běžných aktivit virové onemocnění COVID-19.
Památník Lidice
Hin – und zurück, mein Freiwilligendienst in Lidice
Mein Name lautet Florin Maletz und seit September arbeite ich als Freiwilliger der Aktion Sühnezeichen Friedensdienste (ASF) für die Gedenkstätte Lidice.
Památník Lidice
Památník Lidice v „době koronavirové“
Vážení čtenáři, je pro mě velkou ctí, že mohu napsat tento příspěvek na blog Památníku Lidice. Přiznám se však, že by mne nikdy nenapadlo, že bude vznikat v takto složité době.
Památník Lidice
Při přebírání pamětní medaile Památníku Lidice mi poprvé selhal hlas, říká Jiří Vaníček
Jiří Vaníček, dlouholetý žurnalista a moderátor, jenž dle svých slov tak trochu "patří" do Lidic. Dozvíte se mnohé o atmosféře při moderování lidických a ležáckých večerů se známými, významnými osobnostmi. Přeji příjemné čtení!
Památník Lidice
Rozhovor s vnučkou hrdiny Karla Kněze, který se obětoval a zachránil tak životy
Tento rozhovor proběhl s paní Alenou Mergl Kučerovou, vnučkou Karla Kněze, vrchního strážmistra, velitele četnické stanice ve Vrbatově Kostelci s přímou vazbou na parašutisty, kteří odstranili Reinharda Heydricha.
Památník Lidice
Dobrovolnictví v Památníku Lidice
Sochorová válcovna pomáhala opět v Památníku Lidice. Tento závod, který je dnes již nedílnou součástí Třineckých železáren, se svou činností nepohybuje pouze v hutnictví jako takovém, leč i v dobrovolnictví.
Památník Lidice
Sdílíme motiv, proč se skrze děti připomínají lidické události, říká ředitel SCHP Souček.
Jedna z nejslavnějších dětských výtvarných výstav na světě je k vidění v Lidické galerii do 24. 11. Ředitel SCHP ČR Ivan Souček se rozhodl vybraná díla expandovat dále - do Senátu ČR, ministerských budov či Evropského parlamentu.
Památník Lidice
Také němečtí teenageři zachovávají vzpomínku na lidickou tragédii
Do Památníku Lidice každoročně dorazí jeden dobrovolník, většinou čerstvý maturant, ze Spolkové republiky Německo, aby zde pracoval přibližně rok. Přesně tak učinil v roce 2018 Jannik Oestmann.
Památník Lidice
Mé druhé setkání s Lidickou Madonou za hranicemi naší vlasti
Německé město Aachen, (česky Cáchy), leží přibližně 70 km západně od Kolína nad Rýnem, v místě, kde se setkávají hranice Německa, Belgie a Holandska. Traduje se, že z jedné nejmenované místní restaurace můžete...
Památník Lidice
Zajati na hradě Lidice
Lidice byly ve středověku nevelkou zemědělskou vsí v údolí lidického potoka zhruba 20 km severozápadně od Prahy.
Památník Lidice
Putování do Říma s Lidickou Madonou
Když mne v únoru tohoto roku oslovila má přítelkyně z dětství Dr. Helena Raifová, zda-li bych se nechtěla přidat k malé skupině poutníků z Kladna Rozdělova, kteří se chystají doprovodit spolu s ostatními českými poutníky...
Památník Lidice
Báseň zkomponovaná u příležitosti 75. výročí vypálení Lidic
Paní Jarmila Pacholíková složila u příležitosti 75. výročí vyhlazení obce Lidice dojemnou báseň, o kterou se s Vámi chceme podělit.
Památník Lidice
Amabilky na přehlídce pěveckých sborů v Lidicích
10. červen. Troufám si tvrdit, že spousta lidí ani neví, čím je toto datum důležité a proč si ho připomínáme. Letos uběhlo přesně 75 let od spáchání atentátu na říšského protektora Reinharda Heydricha.
Památník Lidice
Lidice si připomenou 75. výročí vyhlazení obce
Letos uplyne 75 let od vypálení obce Lidice. K významnému výročí bude jako každoročně uspořádána pietní vzpomínka k uctění obětí tragédie.
Památník Lidice
Báseň pro Lidice
Prostřednictvím facebooku byla Památníku Lidice doručena tato dojemná báseň, o kterou bychom se rádi podělili. O to více, že se blíží 75. výročí vyhlazení této středočeské obce.
předchozí | 1 2 3 4 | další |
- Počet článků 80
- Celková karma 4,39
- Průměrná čtenost 609x
http://www.lidice-memorial.cz
http://www.facebook.com/Lidice.pamatnik, #lidicememorial
Speciál blog s podporou Blog iDNES.cz