Byrokracie bere Lidicím duši

1. 07. 2016 7:44:23
Když jsem před devíti lety začala pracovat v Památníku Lidice, práce tady mi přišla výrazně jednodušší. Ne jednodušší ve smyslu odbornosti, ale ve smyslu realizace veškerých činností.

Tou dobou jsme byli samostatnou institucí, jejímž hlavním posláním byla péče o trvalé uchování památky na lidickou tragédii. To znamená, že jsme se zabývali v první řadě správou památníku, pietního území a Lidické galerie, organizováním veřejných akcí, rozvíjením vzdělávání a zajišťováním doprovodných programů všeho druhu.

Na úseku správy majetku jsem měla v popisu pracovní činnosti pět základních činností, na které už tehdy byla potřeba celá pracovní doba bezezbytku. Člověk však měl příležitost věci dopředu promýšlet a samotné realizace díky tomu probíhaly jako na drátku.

To se však s přibývajícími léty dramaticky změnilo. Dnes mám na té samé pozici v náplni práce sedmnáct činností, kterým musím bez nároku na honorář věnovat 300 hodin přesčasů ročně. O minimálním navýšení platu, přestože jsem si velmi pečlivě prohlubovala za nemalé finanční a časové náklady kvalifikaci, ani nemluvím. V Lidicích ale nikdo nedělá „pro peníze“, všichni zaměstnanci tuto práci vnímají jako ojedinělé poslání a způsob důstojné seberealizace, proto tuto informaci berte ne jako stížnost, ale jako faktor dokreslující situaci. Bohužel mám čím dál víc pocit, že takto vnímají naše podněty i orgány, které mají možnost s platovou situací něco dělat, ale nedělají nic.

Podstatnější je, že se Památník Lidice kvůli nesmyslným požadavkům vyšších míst, stal z paměťové instituce zpravodajskou jednotkou vlády, ministerstev a úřadů. O samostatnosti už nemůže být řeč.

Samozřejmě, že v rámci svého poslání činíme to, co jsme činili předtím a ještě masivněji (nárůst vzdělávacích aktivit, doprovodných akcí, správa dalších dvou památníků, které jsme předtím ve správě neměli), ale činnosti se neúměrně komplikují a vše trvá dvakrát, někdy i třikrát déle.

Co je příčinou? Další a další zákony, kterým nerozumí ani odborníci, kteří se právem zabývají celý život. Navíc zákonům, které vstupují v účinnost, často chybí prováděcí vyhlášky a nikdo z kompetentních osob není dvakrát ochoten poskytovat metodickou podporu. Kdyby tyto zákony alespoň vedly ke kýženým efektům, zřejmě by nebylo na co si stěžovat. Jenže ani to se často nepotvzuje a svědčí o tom množství novel, zrušených zákonů a příkazů všeho druhu.

Navíc do nadřízených orgánů neustále přicházejí noví úředníci, kteří vymýšlejí práci ne sobě, ale nám. Hromady nesmyslných tabulek a „analýz“ se na nás řítí každým dnem a ve finále zjišťujeme, že se jimi nikdo ani neobtěžuje zabývat. To vás v nitru dost zasáhne, protože víte, že musíte spoustu času věnovat jakési činnosti pro činnost, která ale nepřináší žádnou přidanou hodnotu.

Přestože se často ohrazujeme a snažíme se stále řídit „selským rozumem“, není nám to nic platné. Naopak stále více vnímáme autoritativní řízení, které však nebere (a ani nechce brát) v potaz různorodost naší činnosti.

Následkem této přebujené byrokracie bude to, že nejen Památník Lidice, ale i další památníky, muzea, skanzeny a galerie začnou z důvodu nadměrného papírování utlumovat činnost, pro kterou jsou zřízeny, nebudou vznikat nové výstavy, publikace, badatelské projekty, modernější expozice a vzdělávací programy. Návštěvníci nebudou mít důvod navštěvovat stárnoucí organizace a tak si jednou někdo řekne, na co udržovat to, oč není zájem.

Každý den intenzivně přemýšlím, co s tím. A stále častěji docházím k závěru, že nic. Protože prostě nemáme potřebnou kompetenci toto změnit. Kultura je v této zemi prostě na okraji pozornosti.

Tak plyne den za dnem a deprese z bezbrannosti se prohlubuje. Z bezbrannosti nad tím, kam se to řítíme, a že to nemůže dobře dopadnout. Pokud bude byrokracie v tomto tempu bobtnat i nadále, sebere Lidicím jejich duši.

Doufejme, že další generace budou prozřetelnější a jednou pod haldou papírů opět objeví historii společně s kulturou svých předků tak, jako byl našimi předky objeven mamut v mase ledu.

Jana Chourová Plachá
autorka pracuje v Památníku Lidice

Autor: Památník Lidice | pátek 1.7.2016 7:44 | karma článku: 17.21 | přečteno: 473x

Další články blogera

Památník Lidice

Mé druhé setkání s Lidickou Madonou za hranicemi naší vlasti

Německé město Aachen, (česky Cáchy), leží přibližně 70 km západně od Kolína nad Rýnem, v místě, kde se setkávají hranice Německa, Belgie a Holandska. Traduje se, že z jedné nejmenované místní restaurace můžete...

26.10.2017 v 20:57 | Karma článku: 9.31 | Přečteno: 325 | Diskuse

Památník Lidice

Zajati na hradě Lidice

Lidice byly ve středověku nevelkou zemědělskou vsí v údolí lidického potoka zhruba 20 km severozápadně od Prahy.

10.7.2017 v 10:33 | Karma článku: 19.42 | Přečteno: 425 | Diskuse

Památník Lidice

Putování do Říma s Lidickou Madonou

Když mne v únoru tohoto roku oslovila má přítelkyně z dětství Dr. Helena Raifová, zda-li bych se nechtěla přidat k malé skupině poutníků z Kladna Rozdělova, kteří se chystají doprovodit spolu s ostatními českými poutníky...

29.6.2017 v 19:09 | Karma článku: 11.24 | Přečteno: 298 | Diskuse

Památník Lidice

Báseň zkomponovaná u příležitosti 75. výročí vypálení Lidic

Paní Jarmila Pacholíková složila u příležitosti 75. výročí vyhlazení obce Lidice dojemnou báseň, o kterou se s Vámi chceme podělit.

23.6.2017 v 9:35 | Karma článku: 11.99 | Přečteno: 258 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Jakub Beznoska

Rasistický blog?

Ráno jsem napsal blog na téma hromadná bitka Romů v Kojetíně... Za dvě hodiny byl můj blog stažen. Důvod? Prý byl rasistický.

15.6.2019 v 21:28 | Karma článku: 30.87 | Přečteno: 834 | Diskuse

Martin Pravda

Zda pošetřit privatizaci státního majetku

Státní majetek přelomu 80. a 90. let 20. století. Jeho cena a hodnota, splatnost a prošetření privatizace.

15.6.2019 v 18:12 | Karma článku: 12.14 | Přečteno: 294 | Diskuse

Jan Pražák

S tebou nebo s tvojí sestrou?

Richard po perném dni konečně usedl do křesla. Místo uvolnění se mu zas vrátila vtíravá myšlenka pocitu viny. Vždyť to byl on, kdo před rokem přemluvil Kristýnu k výletu, ze kterého se už nevrátila.

15.6.2019 v 18:01 | Karma článku: 16.43 | Přečteno: 324 | Diskuse

Katerina Kaltsogianni

Mořský orgasmus

Jasně, že jsem se i já milovala v moři, jasně, že jsem prožila mořský orgasmus, jasně, že slunce a moře nahazuje erotické potřeby do takových výšin, i když se pohybujeme v nadmořské výšce 0 metrů, že je slast jako osmitisícovka.

15.6.2019 v 17:40 | Karma článku: 14.29 | Přečteno: 361 | Diskuse

Beata Krusic

Ulehnu pod Dmitrije

Ne, Rusa jsem si ještě nenašla. O tom možná tady jednou napíšu své "mistrovské dílo"....., ale prozatím se jedná pouze o spaní pod širákem. Pod stromem Dmitrijem.

15.6.2019 v 15:43 | Karma článku: 12.47 | Přečteno: 429 | Diskuse
Počet článků 67 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 566

Státní příspěvková organizace Památník Lidice pečuje o trvalou vzpomínku na obec Lidice, vyhlazenou 10. června 1942 německými nacisty. Památník Lidice má rovněž na starost péči o NKP Pietní území Ležáky a KP Lety u Písku.
http://www.lidice-memorial.cz
http://www.facebook.com/Lidice.pamatnik, #lidicememorial 

Speciál blog s podporou Blog iDNES.cz

Najdete na iDNES.cz