Maloskalský jarmark 2016 - Soutěž marmelád

Sešel se rok s rokem a je tu oblíbený MALOSKALSKÝ JARMARK. Originalita této akce spočívá v tom, že organizátoři se drží místních tradic a stánkaře si pečlivě vybírají.

Šanci prezentovat a prodávat své výrobky na Maloskalském jarmarku tak mají hlavně místní řemeslníci, umělci a pěstitelé. Je to pestrá nabídka a přehlídka různých řemesel, vypěstované domácí zeleniny a ovoce, koření, dárkové zboží všeho druhu, napečené buchty a koláče od zdejších hospodyněk. Na své si přijdou i vyznavači zdravé stravy, zeleninové jídlo láká vůní i zajímavou úpravou.  To vše doprovází živá hudba a zábavný program pro dospělé a dílničky pro děti. Tradičně se chystá také soutěž o nejlepší marmeládu. Marmelády se po odevzdání pořadatelkám, označí jen číslem a pod tímto prochází celou soutěží. Ochutnává veřejnost i porota a do konečného finále postoupí 5 marmelád. Tyto pak posoudí porota na jevišti a body se přepočítají. Pak dojde k vyhlášení výsledků od pátého místa k prvnímu.

Když jsem se letos chystala na soutěž, zjistila jsem, že mi některé marmelády rodina snědla. Je to asi nejlepší vizitka ale docela mě naštvalo. Honem jsem sbalila jiné a přemýšlím, kam si je příště lépe schovám. Po cestě mě partner nezapomněl podpořit slovy: „doufám, že nevezeš tu hnusnou kyselou…“. Samozřejmě vezu, mně chutná….

Po odevzdání soutěžních marmelád odcházím prohlédnout si jarmark. Podle programu se scházíme na vyhlášení výsledků před pódiem a všechny marmeládovnice usednou vedle sebe. Než vše začne, probereme jakou marmošku máme v soutěži a už čekáme na výsledky.

Páté místo je: „POMERANČOVÁ S LEVANDULÍ“ a slyším mé jméno, tak jdu na podium a jsem ráda. Pak hlásí další místa, ale já si prohlížím kuchařku, kterou jsem dostala a nevnímám. Pak slyším, jak hlásí druhé místo: „FÍKOVÁ S MERUŃKOU“ v duchu si říkám, že měl někdo stejný nápad, ale to už hlásí mé jméno. Tak jdu na podium a dostávám dva živé kapry. Bezva cena a přemýšlím, jak je povezeme domů. Než to vymyslím, hlásí první místo: „RYBÍZOVÁ S PERNÍKOVÝM KOŘENÍM!!!“ a už na mě mávají, ať k nim jdu znovu. To není možné, já ukazuji na sebe, jo vy. Tak jdu a mám ohromnou radost…

a vyhrála ta „hnusná kyselá“…..

Hana Chmelíková
autorka pracuje v Památníku Lidice